Základní druhy a způsoby extrakce

konopné biomasy


K oddělení složek konopí a jejich separaci z rostlinné biomasy se používají různé extrakční techniky. Těmito metodami můžete získat bioaktivní látky konopí v podobě izolátů, frakcí nebo extraktů obsahujících koncentrované množství různých konopných sloučenin

Tento článek pojednává o nejběžnějších metodách extrakce konopí. Před samotným uvedením čtenáře do tohoto tématu, chceme upozornit, že zpracování konopí formou různých druhů extrakcí není ledabylá činnost, kterou lze provádět v běžných domácích podmínkách. Při neodborných pokusech o extrakci konopí, hrozí bezprostředně riziko poškození domácího vybavení či zdraví, například vznícením či výpary. Sekundárně hrozí poškození zdraví při užívání neodborně připraveného extraktu, či jiného koncentrovaného produktu s obsahem konopných látek. Ke správnému a bezpečnému provádění těchto metod, jsou zapotřebí odborné dovednosti v analytických technologií, s použitím profesionálního laboratorního vybavení.

Aby byl vyroben produkt pro humánní užívání, musí být bezpečnost výsledného materiálu potvrzen analytickým testováním akreditovanou laboratoří.


Extrakce konopí alkoholem

Naprosto nejběžnější extrakce konopí se provádí všem známým rozpouštědlem, jímž je alkohol. Ve stručnosti se květenství (někdy i s listím) maceruje v alkoholu, obvykle ethanolu, který se po určité době oddělí veškeré rostlinné složky do ethanolové lázně, která se následně „přecedí,“ aby se oddělili dřevnaté zbytky stonků, a listnatého materiálu. Tento macerát se pak nahřívá přiměřenou teplotou do bodu varu ethanolu, ten se odpaří a zůstane kompletní extrakt ve kterém jsou zachovány rostlinné vosky, tuky, chlorofyl, celuóza a další balastní látky včetně případných reziduí mykotoxinů, těžkých kovů, pesticidů a omamných tetrahydrokanabinolů jako je 8-THC. Jednou ze svízelí je polarita alkoholových rozpouštědel, jako je ethanol. Ten má sklon mísit se s vodou a rozpouštět molekuly, jako je chlorofyl. Takový extrakt se pak díky přítomnosti vysoké koncentraci chlorofylů, vyznačuje výraznou hořkou chutí.

                                   

Extrakce superkritickou extrakcú oxidem uhličitým (CO2)

Z ekonomického hlediska je alkoholová extrakce laciná, ale časově náročná. Proto se někteří výrobci uchylují k modernější metodě extrakce, a tou je superkritická extrakce CO2 (exidem uhličitým). U této technologie se namísto alkoholem, separují konopné složky oxidem uhličitým, pod kontrolovaným tlakem.

                


Náklady na přístrojové vybavení pro tuto metodu jsou řádově vyšší než pro extrakci alkoholem, nicméně metoda je efektivnější, protože výnos extrahovaného materiálu je procentuálně mnohem vyšší než u alkoholové extrakce – což vede z dlouhodobého hlediska k úsporám protože nevzniká tolik odpadního materiálu. Navíc lze tuto metodu upravit tak, aby změnou teploty extrahovala konkrétní sloučeniny (konkrétní kanabinoidní profily).

                                             

S extraktem konopí se superkritické CO2 dostane do kondenzátoru (šišatý tubus na fotce výše), a změní se na kapalinu, kterou lze filtrovat a znovu použít. Díky tomu se spotřebovává jen používá velmi málo činidla (CO2). Díky tomu je provoz této metody ekonomický, a snižuje se potřeba likvidace případných odpadů.

Je možné, že po procesu extrakce nějaké CO2 zůstane v extraktu, to se ale oproti ethanolu jednoduše odpaří. To je zvláště důležité u všech přípravků pro lékařské použití, protože výrobce používající tuto metodu může zaručit, že ve finálním produktu nebude přítomno absolutně žádné zbytkové rozpouštědlo.